Varování pro všechny mámy 2. díl

Před časem jsem napsala článek s názvem Varování pro všechny mámy, který zvedl nečekanou vlnu reakcí. Mimo jiné se na mě valily otázky jak to tedy udělat, abyste se necítily permanentně vyždímané, když máte děti na krku v podstatě 24 hodin denně. Jen si nemyslete, i pro mě je to velké téma, kterému čelím dnes a denně, ale právě proto také intenzivně hledám řešení.

Uvědomuji si, že realita mnoha dnešních maminek (podobně jako moje) je taková, že tráví péčí o malé děti v podstatě veškerý čas, z čehož velkou část ještě o samotě. Nehodnotím, proč to tak je a zda je to správné, ale nevnímám to jako úplně přirozené ani pro děti, ani pro matku. Jinak je to možná v tradičních společnostech, kde lidé žijí ve skupinách a ženy a děti tráví spoustu času pohromadě, čímž se péče o ty nejmenší výrazně odlehčí a zjednoduší.

Na vlastní cestě od vyšťavené matky k relativně naplněné a spokojené ženě (někdy víc, někdy míň 🙂 ) považuji za nejdůležitější NAJÍT SI ČAS NA SEBE. A není to jen o tom ho najít, ale i EFEKTIVNĚ VYUŽÍT.

Ovšem hádám, že stejně tak jako mně, ani vám ten čas nespadne z nebe. Většinou nikdo nepřijde a nenabídne nám, že pohlídá děti, abychom si mohly jít odpočinout. Nic se bohužel nestane samo od sebe.

Takže moje sebezáchovná zásada číslo jedna je ZAŘÍDIT SI A VYUŽÍT VEŠKERÝ MOŽNÝ ČAS PRO SEBE. A to třeba když děti spí (po obědě, večer), když někdo pohlídá (většinou o to prostě musíme požádat, případně na to někoho najmout), když jsou děti ve školce atd.

Anebo děti prostě na chvíli požádat, aby si hrály samy, že maminka si potřebuje chvilku  odpočinout….

Utopie, říkáte? A zkusila jste to někdy? Možná budete překvapená jejich reakcí. Rozhodně to stojí za pokus. Věřím, že i děti by se měly naučit, že vesmír se netočí jen kolem nich, ale že je potřeba respektovat i potřeby ostatních. A s odpočatou mámou je rozhodně mnohem větší zábava.

A KDYŽ ŘÍKÁM VYUŽÍT ČAS PRO SEBE, TAK OPRAVDU MYSLÍM PRO SEBE!

Tedy NE k umytí nádobí, uklízení hraček, vaření nebo dalším činnostem, které (ruku na srdce) můžou chvíli počkat. Vím, že ty věci je také potřeba udělat, ale lze  je udělat i když jsou děti doma nebo vzhůru.

Nemusíte souhlasit, ale podle mě je dobré, když jsou děti těchto aktivit součástí, je to pro ně dobrá výbava do dalších let. Sice to stojí trochu víc trpělivosti, ale zas je vám odměnou čas pro sebe a děti se v budoucnu nebudou divit, že o domácnost je potřeba se taky starat.

Často se setkávám s přístupem, že TO PŘECI NEJDE. Děti, domácnost, manžel… jsou přece přednější a musí být obstaráni jako první. A žena je až poslední na seznamu (kam se sama dobrovolně staví!), často i domácí mazlíčci jsou důležitější než ona. Ano, znám to, i já jsem v tomto vzorci vyrostla a společnost jej přes veškerou ženskou emancipaci dodnes vnímá jako normál.

JENŽE JÁ TO TAKHLE MÍT NECHCI a nepřijde mi to fér. Nechci být permanentně vyčerpaná, nemít čas na sebe a v padesáti lézt po čtyřech. Chci být naplněná, spokojená žena.

Chci být vzorem a oporou pro své děti a muže a to podle mě lze jen tehdy, pokud se o sebe budu starat a naplňovat svoje vlastní potřeby se stejnou samozřejmostí a intenzitou jako potřeby těch ostatních. 

Možná se vám zdá, že žádný čas pro sebe nemáte a ani žádný mít nemůžete. Ale věřím, že většinou se přeci jen nějaký vykouzlit dá. Zamyslete se – koho lze požádat o pomoc? Komu lze na chvíli svěřit děti? (doporučuji zvažte i lidi, které byste normálně nepožádali, možná vás překvapí). Stačí pro sebe vyšetřit hodinu týdně, 20 minut denně, všechno se počítá! A možná to bude začátek toho, že se konečně začnete cítit lépe.

OK, DĚTI JSOU ZAOPATŘENÉ, MÁM CHVÍLI PRO SEBE A CO TEĎ?

Skvělé! Pojďte ten drahocenný čas využít efektivně a sobě na míru tak, abyste z něj načerpala maximum energie.

Od jednoho moudrého lektora jsem se naučila 3 jednoduché otázky, které dá se říct od základu změnily můj život. Používám je právě ve chvílích, kdy mám čas na sebe a pomáhají mi ujasnit si a udělat přesně to, co nejvíc potřebuji.

Otázka č. 1

Opravdu se zkuste zasoustředit na to, jak to právě teď máte a odpovězte si co nejupřímněji. Klidně si to napište na kus papíru, napsané to přímo bije do očí a lépe si to uvědomíte. Nebojte se upřímně napsat i ty negativní/nepříjemné pocity, jedině pak je možné s nimi pracovat a najít pro ně řešení. Např. jsem vyčerpaná, nevyspalá, bolí mě hlava, záda nebo celé tělo, jsem hladová, osamělá, smutná, naštvaná, vyždímaná….

Otázka č. 2 

Spát, odpočívat (to není nutně totéž!), pohyb, klid, ticho, jídlo, čerstvý vzduch, kvalitní společnost, obejmout, plakat, křičet, zhluboka dýchat……

Otázka č. 3

(a zároveň maximálně využít ten drahocenný čas, který pro sebe mám)

Jinými slovy jak můžete nejlépe naplnit svoji potřebu, na kterou jste si odpověděla v otázce č. 2?

Jít se na chvíli vyspat (ano, někdy je prostě tohle nejlepší řešení, pak jděte a udělejte to!), jednoduše nedělat nic nebo si jen lehnout s knížkou, zajít si na masáž, ke kadeřnici, na kafe s kamarádkou, jít si zaběhat nebo na jógu, chvíli meditovat, napustit si vanu, zatancovat si na oblíbenou písničku, v klidu si poplakat, křičet do polštáře atd.

Cokoli si dovolíte a dopřejete, je naprosto v pořádku a uděláte tím pro sebe moc. Nikdo jiný to za vás totiž udělat nemůže.

Tady chci jen varovat před nadměrnou konzumací čokolády (můj případ), kávy, případně jiných stimulantů a zdrojů úlevy nebo rychlé energie. Ty opravdu nenaplní vaše skutečné potřeby, jen je na chvíli přebijí. Pokuste se držet co nejzdravějších a nejpřirozenějších řešení.

Může se stát, že jste vyčerpaná natolik, že i ty 3 výše zmíněné otázky jsou nad vaše momentální síly, pak začněte opravdu superodpočinkově.

Spěte, spěte, spěte nebo si jednoduše (alespoň jednou za čas) můžete dopřát někoho, kdo vás bude opečovávat a pomůže vám tu základní energii načerpat zpět.

Myslím tím třeba různé druhy relaxačních a regeneračních masáží (zvládne i manžel a zadarmo), kraniosakrální terapii, kosmetiku, různé wellness procedury nebo další podobné techniky, kde si s v péči někoho dalšího můžete opravdu intenzivně odpočinout. Vyberte si sama, co vás láká nejvíc a věřte, že nebudete litovat. Dovolte si pro jednou tu péči také přijímat.

Samozřejmě chápu, že existují maminky, které jsou opravdu na všechno samy. Pak se čas pro sebe smrskává na sem tam pár minut, ale věřím, že i ty jdou dobře využít.

Uznávám, proces naplňování vlastních potřeb může být pro některé ženy úplně nový a ne právě snadný. Mimo jiné vyžaduje postavit se všeobecnému názoru (a možná to začne právě u vlastního muže), že žena, která se věnuje sama sobě je sobecká. Není sobecká, má se ráda.

Ženy často odpovídají, že se rády mají, ale zároveň přiznávají, že pro sebe vlastně nic moc nedělají. Jak to pak tedy je? Možná je nejvyšší čas to krůček po krůčku změnit. Uvidíte, že se vám to zalíbí a že tu změnu zaznamenáte nejen vy sama, ale i vaše okolí.

Vzpomeňte si na poslední větu z mého předešlého článku Varování pro všechny mámy:

V duchu ji vidím jako padesátiletou, jak vstupuje do mé ordinace. Má vyhaslé oči, šedou pleť, nadváhu a všechno ji bolí…..

Jak se vidíte v padesáti vy? Nebo už se na padesát cítíte teď?

Vždycky jsem si myslela, že lidé kolem nás se k nám chovají podle toho, jak se chováme my k nim. Nedávno jsem ale v jednom rozhovoru natrefila na názor, že: „Lidé a svět se k nám chovají tak, jak se chováme sami k sobě.“ To zásadně mění situaci a myslím, že na tom opravdu něco bude. Co myslíte vy?

Daniela Machová
Věnuji se rehabilitaci žen po císařském řezu. Jsem zkušená fyzioterapeutka a zároveň i žena po císaři, které traumatický porodní zážitek a následné zdravotní komplikace pomohly nalézt klíč k vlastnímu zdraví, vnitřní síle a sebelásce. Díky tomu dnes učím ostatní ženy, jak se po porodu císařským řezem co nejrychleji a nejšetrněji zotavit. Celý můj příběh si přečtěte zde>>. Jsem autorkou eBooku Jak pečovat o jizvu po císaři>> a momentálně pro Vás připravuji videokurz Manuál pro ženy po císaři>>.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.